Fotografuji od patnácti let.
Fotím lidi, místa, věci a okamžiky, které mě z nějakého důvodu zastaví. Někdy je to člověk, jindy světlo na zdi, staré okno, prázdná ulice nebo něco, čeho bych si možná za normálních okolností ani nevšiml.
Nejvíc mě zajímá fotografie, která nevznikla proto, aby byla dokonalá. Fotografie, ve které je světlo, textura, náhoda a něco skutečného.
Fotím digitálně i na film. Používám staré fotoaparáty, nové fotoaparáty, někdy temnou komoru a někdy jen telefon. Není pro mě důležité, čím fotografie vznikla. Důležité je, jestli má důvod existovat.
HERRNICE je prostor pro tyhle fotografie.
A pokud se vám některá z nich líbí natolik, že byste chtěli mít podobnou fotografii sami sebe, můžeme se potkat.
Možná bude vaše poslední fotografie právě ta další.